502/2000 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 27. listopadu 2000

o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

 

 

Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, k provedení § 30, 32 a § 34 odst. 1 a podle § 134c odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:

 

§ 1

Základní ustanovení

 (1) Tímto nařízením se stanoví nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací pro pracoviště, pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní  prostory staveb a chráněné  venkovní prostory staveb   a způsob  měření a hodnocení těchto hodnot.  Emisní hodnoty hluku stanoví zvláštní právní předpisy.1) Pojmy, jakož i definice a označení veličin jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

 

 (2) Toto nařízení  se nevztahuje na

a) hluk z běžného užívání bytu,

b) hlasové projevy lidí a zvířat,

c) hudební projevy a hluk z činnosti osob na veřejných prostranstvích,  pokud se   nejedná o hluk působený výrobní nebo jinou podnikatelskou činností osob,

d) hluk a vibrace uvnitř dopravních prostředků, s výjimkou pracoviště jejich obsluhy,

e) ojediněle se vyskytující hlukové události,  které svou nízkou četností nebo krátkodobou expozicí nemohou přímo ohrozit veřejné zdraví,

 f) hluk a vibrace způsobené při provádění záchranných a likvidačních prací.

 

 

 

------------------------------------------------------------------

1) Například nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví  technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení  vlády č. 15/1999 Sb., zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví  a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském  podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,  ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákon č. 38/1995 Sb.,  o technických podmínkách provozu silničních vozidel po  pozemních komunikacích.


㤠2

Základní pojem

Pro účely tohoto nařízení se rozumí nejvyšší přípustnou hodnotou hluku nebo vibrací  hygienický limit, stanovený pro místa pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivými účinky hluku nebo vibrací.“.

 

Hluk na pracovištích

§ 3

Ustálený a proměnný hluk

            (1) Hodnoty ustáleného a proměnného hluku na pracovištích se vyjadřují ekvivalentními hladinami akustického tlaku A LAeq,T. Pro účely hodnocení se stanovuje normovaná hladina expozice hluku pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h LEX,8h, směnová hladina expozice hluku případně hladina expozice hluku normovaná na jmenovitý osmihodinový den pro týdenní expozici L EX,w. Hluková zátěž se vyjadřuje expozicí hluku A EAT.

            (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro osmihodinovou pracovní dobu LAeq.8h, kterou je nejvyšší přípustná normovaná hladina expozice hluku pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h LEX,8h, případně nejvyšší přípustná hladina expozice hluku normovaná na jmenovitý osmihodinový pracovní den pro týdenní expozici LEX,w se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A 85 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustná směnová expozice hluku A EA,8h na pracovišti pro druh činnosti ve skupině VI podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení je 3 640 Pa2s.

(3) Hodnocení podle průměrné týdenní expozice hluku normované na jmenovitý osmihodinový pracovní den se může použít pouze na pracovištích, na kterých není pracovní doba v průběhu pracovního týdne rovnoměrně rozložena nebo na kterých se hluk na pracovišti v průběhu týdne sice značně mění, ale jednotlivé týdenní expozice hluku se významně neliší.

 

 

§ 4

Hluk s výraznými tónovými složkami

(1) Hluk s výraznými tónovými složkami na pracovištích se vyjadřuje a hodnotí jako hluk ustálený a proměnný.

 (2) Nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku se však snižují o 5 dB, pokud má hluk tónový charakter, který je prokazatelný kmitočtovou analýzou v třetinooktávových pásmech. Pokud lze tónový charakter hluku prokázat úzkopásmovou analýzou v kmitočtových pásmech s poměrnou šířkou 6 procent nebo subjektivně, snižují se  nejvyšší přípustné hodnoty o 2 dB.

 

 

§ 5

Impulsní hluk

            (1) Hodnoty impulsního hluku na pracovištích se vyjadřují špičkovými hodnotami akustického tlaku C, špičkovými hladinami akustického tlaku C a ekvivalentními hladinami akustického tlaku A při časové charakteristice I LAIeq,T.

            (2) Nejvyšší přípustná špičková hodnota akustického tlaku C je 200 Pa, nejvyšší přípustná špičková hladina akustického tlaku C je 140 dB.

(3) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A při časové charakteristice I normovaná pro osmihodinovou pracovní dobu LAIeq,8h se stanoví součtem základní hladiny akustického  tlaku A 85 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustná směnová expozice hluku A EAI,8h na pracovišti pro činnost ve skupině VI podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení je 3 640 Pa2s.

 (4) Není-li hluk na pracovišti tvořen výlučně impulsním hlukem, ale spočívá v kombinaci impulsního a ustáleného nebo proměnného hluku, vyjadřuje se jako hluk proměnný. Stejně tak se vyjadřuje hluková zátěž. Je-li v tomto případě prokázán významný podíl složky impulsního hluku na velikost ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T  (tj. LAIeq,T - LAeq,T  > 5,0 dB), snižuje se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená ve shodě s ustanovením § 3 o 5 dB.

 

 

§ 6

Vysokofrekvenční hluk

            (1) Vysokofrekvenční hluk na pracovištích se vyjadřuje ekvivalentními hladinami akustického tlaku Lteq,T v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8 až 16 kHz.

            (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku vysokofrekvenčního hluku v třetinooktávových pásmech 8, 10, 12,5 a 16 kHz pro osmihodinovou pracovní dobu se u tohoto hluku stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu Lteq,8h = 70 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

            (3) Na pracovištích s hlukem o dominantním kmitočtu v pásmu 16 až 20 kHz se vysokofrekvenční hluk hodnotí na základě ekvivalentních hladin akustického tlaku Lueq,T v kmitočtových pásmech o šíři 6 % (jedna dvanáctina oktávy). Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro osmihodinovou pracovní dobu se pro tuto kmitočtovou oblast stanoví součtem základních hodnot akustického tlaku uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

 

 

§ 7

Ultrazvuk

            (1) Ultrazvuk se na pracovištích vyjadřuje ekvivalentními hladinami akustického tlaku Lteq,T v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 20 až 40 kHz.

            (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku ultrazvuku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 20, 25, 31,5 a 40 kHz se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku ultrazvuku v třetinooktávových pásmech Lteq,8h = 105 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

 

§ 8

Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

       „(1) Hodnoty infrazvuku  na pracovištích se vyjadřují ekvivalentními hladinami akustického tlaku G infrazvuku LGeq,T , nebo tehdy , je-li  třeba určit kmitočtové složení infrazvuku hladinami akustického tlaku Lteq v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz. Hodnoty nízkofrekvenčního hluku  se vyjadřují ekvivalentními hladinami akustického tlaku Lteq,T  v třetinooktávových pásmech  o středním kmitočtu 20 až 40 Hz.“.

            (2) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku G infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku pro osmihodinovou pracovní dobu se stanoví součtem základní hladiny LGeq,8h = 116 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

            (3) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku infrazvuku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz se stanoví součtem základní hladiny Lteq,8h = 110 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

            (4) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku nízkofrekvenčního hluku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 20 až 40 Hz se stanoví součtem základní hladiny Lteq,8h = 105 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

            (5) Při krátkodobé expozici nesmí maximální hladiny akustického tlaku infrazvuku v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz na pracovištích překročit hodnotu Lptmax = 137 dB. V třetinooktávových pásmech 20 až 40 Hz nesmí být překročena hodnota Lptmax = 132 dB.

 

 

§ 9

  Nejvyšší přípustné hodnoty směnové expozice hluku pro jinou než osmihodinovou denní dobu expozice hluku T v minutách se stanoví tak, že

a) ke stanoveným nejvyšším přípustným hladinám pro osmihodinovou pracovní dobu v hluku  LAeq,8h se připočte korekce KT, která se stanoví podle vztahu

                                            KT = 10 log (480/T), [dB],

b)  stanovená nejvyšší přípustná hodnota pro osmihodinovou pracovní dobu v hluku  EA,8h se vynásobí faktorem kT, který se stanoví podle vztahu

                                            kT = 480/T/,    [-].

 

 

§ 10

Osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku

            (1) Tam, kde vzniká nebezpečí, že bude překročena denní osobní expozice hluku 85 dB(A), musí být poskytnuty pracujícím osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku.

            (2) V případě, kdy denní osobní expozice hluku překračuje 90 dB(A) nebo kde špičková hodnota akustického tlaku C je větší než 200 Pa, musí pracující používat osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku, účinné v oblasti hladin hluku, které se při práci vyskytují.

 

 

 

Hluk v chráněném venkovním prostoru, v chráněných vnitřních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech staveb

§ 11

Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb

 

            (1) Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladinou akustického tlaku A LpAmax. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.2)

            (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky pronikající vzduchem zvenčí součtem základní hladiny akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostorů a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako například elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce - 5 dB.

            (3) Nejvyšší přípustná maximální hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky šířící se ze zdrojů uvnitř budovy součtem základní maximální hladiny hluku LpAmax = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostoru a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má výrazně informativní charakter, jako například elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce - 5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř budovy se pokládá i hluk ze zdrojů, umístěných mimo posuzovaný objekt, pronikající do těchto objektů jiným způsobem než vzduchem, to znamená konstrukcemi nebo podložím.

  (4) Při provádění  stavebních úprav na základě stavebního povolení nebo ohlášení uvnitř budovy je v pracovních dnech v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce +15 dB k nejvyšší přípustné hladině akustického tlaku A stanovené podle odstavce 2. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Věta první a druhá se nevztahuje na zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče, pokud jsou stavební práce prováděny za provozu těchto zařízení.

 (5) Střední doba dozvuku ve školních nehudebních učebnách a ve společných místnostech pro předškolní děti nesmí přesáhnout 1,0 s, ve sportovních halách, tělocvičnách a chodbách školských a zdravotnických staveb 2,0 s. U nových staveb, nástaveb a přístaveb musí být dodrženy hodnoty optimální doby dozvuku podle příslušné technické normy 3).

            (6) Nejvyšší přípustná hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro zvuk elektronicky zesilované hudby se stanoví pro hudební produkce při společenské zábavě na hodnotu LAeq,T = 95 dB a pro koncertní produkce elektronicky zesilované hudby hodnotou LAeq,T = 100 dB pro prostor uvnitř hlediště, pro dobu T = 4 hodiny maximálně. Dodržení limitů podle odstavce 5 ve vnitřním prostoru zábavních podniků neznamená automaticky dodržení hygienických limitů v okolních chráněných prostorech a v chráněném venkovním prostoru.

------------------------------------------------------------------

2) § 34odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

3) ČSN 730527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely.

 

 

                                                                              § 12

Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v  chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb

(1) Hodnoty hluku XX  se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu, pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.  Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje hladinou zvukové expozice C LCE  jednotlivých impulsů.

(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A XX (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce XX  - 12 dB.  Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako např. elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce - 5 dB.

(3) Nejvyšší přípustná hladina zvukové expozice LCRE pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy je 128 dB. Hladina zvukové expozice LCRE se pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

XX (4) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A XX z leteckého provozu se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 65 dB a příslušné korekce pro denní a noční dobu a místo podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

XX(5) Pro provádění nových staveb a změn dokončených staveb  je v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce + 10 dB k XXnejvyšší přípustné ekvivalentní hladině akustického tlaku A stanovené podle  odstavce 2. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti XX se pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

(6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavbě po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavců 1 až 4, je nutné potřebnou ochranu chráněných vnitřních prostorů staveb před hlukem zajistit tak, aby bylo vyhověno podmínkám stanoveným v § 11. Přitom musí být zachována možnost  jejich potřebného větrání.

 

 

§ 13

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací

 

 (1) Vibrace působící na člověka na pracovištích, ve stavbách s obytnými a pobytovými místnostmi  a celkové vertikální vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vyjadřují

a) průměrnou váženou hladinou zrychlení vibrací L aw v dB nebo váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací a ew  v m.s-2 ,

b) průměrnými hladinami zrychlení vibrací v třetinooktávových kmitočtových pásmech L at v dB nebo efektivními hodnotami zrychlení vibrací v třetinooktávových kmitočtových pásmech a et  v m.s-2 ,

c) průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací L vw v dB nebo souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení a vw v m.s-2 v případě segmentálních vibrací přenášených na ruce.“.

 

             (2) V případě celkových vibrací, vibrací ve stavbách, vibrací přenášených zvláštním  způsobem a vertikálních  vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se  nejvyšší přípustné hodnoty vztahují pouze na jeden směr  translačních vibrací podle  souřadné soustavy člověka. U vibrací  přenášených  na  ruce  se  nejvyšší  přípustné  hodnoty vibrací vztahují k souhrnné hodnotě translačních vibrací stanovené z vážených hodnot  zrychlení ve třech  ortogonálních směrech podle souřadné soustavy ruky.

 

            (3)  Pásmo  kmitočtů,  ve  kterém  je  třeba hodnotit vibrace z hlediska jejich  možného nepříznivého působení  na člověka (dále jen  "sledované  pásmo  kmitočtů")  a  pro  které  jsou  stanoveny nejvyšší  přípustné hodnoty  vibrací, je  v závislosti  na způsobu nebo podmínkách přenosu uvedeno v příloze č. 8 k tomuto nařízení.

 

            (4)  Stanovené  nejvyšší  přípustné  hodnoty  se  vztahují na ustálené  i proměnné  vibrace a  otřesy (rázy),  pokud hlavní část jejich energie je obsažena ve sledovaném kmitočtovém pásmu.

 

            (5) Hladiny  zrychlení vibrací a  efektivní hodnoty zrychlení vibrací jsou vzájemně zastupitelné veličiny vibrací.

 

     (6) Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací se vztahují na vibrace přenášené z okolního prostředí na člověka. V závislosti na způsobu přenosu  a okolních  podmínkách jsou  stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních  a horizontálních vibrací, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených  na ruce, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených zvláštním způsobem, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací  ve stavbách pro bydlení  a ve stavbách občanského vybavení  a  nejvyšší  přípustné  hodnoty  celkových  vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz.

 

 

§14

 

Nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních a horizontálních vibrací

 

(1)                   Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení celkových vertikálních vibrací v třetinooktávových pásmech Latp platné pro osmihodinovou pracovní dobu  a nejvyšší přípustné efektivní hodnoty zrychlení celkových vertikálních vibrací v třetinooktávových pásmech aetp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(2)  Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení celkových vertikálních vibrací Lawp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 110 dB.  Nejvyšší přípustná vážená efektivní hodnota  zrychlení  vertikálních  vibrací   aetp   platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 0,315 m.s-2.

(3)  Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení celkových horizontálních vibrací v třetinooktávových pásmech Latp platné pro osmihodinovou pracovní dobu a nejvyšší efektivní hodnoty zrychlení celkových horizontálních vibrací v třetinooktávových pásmech aetp platné pro osmihodinovou  pracovní dobu jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto nařízení

(4)  Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení celkových horizontálních vibrací Lawp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 107 dB.  Nejvyšší přípustná vážená efektivní hodnota zrychlení celkových horizontálních vibrací aetp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 0,22 m.s-2.“.

 

§ 16

 

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených na ruce

 

            (1)  Nejvyšší  přípustné  souhrnné  hladiny zrychlení vibrací přenášených  na  ruce  pro  třetinooktávová  pásma  Latp, případně nejvyšší  souhrnné  efektivní  hodnoty  zrychlení  aetp platné pro osmihodinovou pracovní dobu  jsou uvedeny v příloze č.  9 k tomuto nařízení.

 

     (2)  Nejvyšší  přípustná  souhrnná  vážená  hladina zrychlení vibrací  přenášených  na  ruce   Lavwp  platná  pro  osmihodinovou pracovní  dobu  je  123  dB.  Nejvyšší  přípustná  souhrnná vážená hodnota  zrychlení vibrací  přenášených  na  ruce avwp  platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 1,4 m.s-2.

 

§ 17

 

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených zvláštním způsobem

 

     Nejvyšší  přípustná  hladina  zrychlení  vibrací  přenášených zvláštním   způsobem  Latp   pro  všechna   třetinooktávová  pásma sledované frekvenční oblasti a  pro osmihodinovou pracovní dobu je 100 dB.

 

 

§ 18

 

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací na pracovištích pro jinou než osmihodinovou denní pracovní dobu

 

     (1)  Nejvyšší přípustné  hodnoty zrychlení  vibrací pro jinou denní pracovní dobu T se stanoví tak, že se k stanoveným nejvyšším přípustným  hodnotám   pro  osmihodinovou  pracovní   dobu  La,8hp připočte korekce KT, která se stanoví podle vztahu

 

                   KT = 10 log (480/T), [dB],

 

kde

 

T je pracovní doba ve vibracích v minutách za směnu.

 

            (2)  Při  hodnocení  je  třeba  výsledky  měření,  to znamená hodnoty průměrných hladin zrychlení vibrací, vyhodnotit rovněž pro dobu T.

 

     (3) Korekce  KT na jinou  než osmihodinovou dobu  expozice se nepoužívá  pro  hodnocení  místních  vibrací přenášených zvláštním způsobem.

 

     (4) Korekce KT pro dobu expozice celkovým vibracím kratší než 10 minut za směnu je stejná  jako korekce pro dobu expozice T = 10 minut.

 

     (5) Korekce KT pro dobu  expozice vibracím přenášeným na ruce kratší  než 20  minut za  směnu je  stejná jako  korekce pro  dobu expozice T = 20 minut.

 

§ 18a

Stanovení průměrné expozice vibracím za více pracovních dnů

  (1) Pokud se požaduje průměrování expozic vibracím za více pracovních dnů a uvažujeme-li se například expozice vibracím normované na jmenovitou dobu pracovního týdne 40 h, může se průměrná hladina Law za celou dobu určit z hodnot (Law)í pro každý den podle vztahu:

Law = 10 log ,      dB

n ... počet pracovních dnů během pracovního týdne.

Stejným postupem se určí průměrná efektivní hodnota zrychlení vibrací za více dnů

 

           

 

            aew = ,            m.s-2

 

             (2) Hodnocení podle průměrné týdenní expozice vibracím normované na jmenovitý osmihodinový pracovní den se může použít pouze na pracovištích, na kterých není pracovní doba rovnoměrně rozložena nebo na kterých se vibrace na pracovišti v průběhu týdne sice značně mění, ale jednotlivé týdenní expozice vibracím se významně neliší.".

 

 

 

 

Vibrace v chráněných vnitřních prostorech staveb

 

§ 19

 

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb

 

            (1)  Nejvyšší  přípustné  hodnoty  vibrací  v chráněných vnitřních prostorech   se  vztahují  na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob.

 

     (2) Nejvyšší  přípustné hladiny zrychlení  vibrací v  chráněných vnitřních prostorech v třetinooktávových  pásmech  Latp  jsou  dány  součtem základních hodnot  zrychlení  vibrací  uvedených  v  příloze  č.  10 k tomuto nařízení  a  korekcí  na  využití  místnosti,  denní dobu a povahu vibrací podle přílohy č. 11  k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustné efektivní  hodnoty zrychlení  vibrací v  třetinooktávových pásmech aetp  jsou dány  součinem základních  efektivních hodnot zrychlení vibrací  uvedených v  příloze č.  10 k  tomuto nařízení  a korekcí podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení.

 

     (3) Nejvyšší přípustná vážená  hladina zrychlení vibrací Lawp stavebních konstrukcí  v chráněných vnitřních prostorech  je v  závislosti na  typu prostoru,  denní době a povaze vibrací  uvedena v  tabulkách č.  1  a  2 přílohy  č. 12  k tomuto nařízení.

 

             (4)  Největší  přípustné  vážené  efektivní hodnoty zrychlení vibrací  aewp  v chráněných vnitřních prostorech jsou v  závislosti na typu prostoru, denní  době a povaze vibrací  uvedeny v  tabulkách č.  1  a  2 přílohy  č. 12  k tomuto nařízení.

 

 

§ 20

 

Nejvyšší přípustné hodnoty vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz

 

            (1) Největší přípustné hodnoty  vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz  se  vztahují  k  místům  pobytu  osob, zejména k pracovním místům  na  samojízdných   strojích.  Udávané  největší  přípustné hodnoty je  nutno dodržet z hlediska  omezení vzniku kinetóz. Tyto hodnoty  se netýkají  hodnocení dopravních  prostředků z hlediska komfortu.

 

     (2)  Nejvyšší   přípustné  hladiny  zrychlení   vibrací  Latp a nejvyšší přípustné efektivní hodnoty aetp pro vibrace o kmitočtu nižším  než  0,5  Hz  se  stanoví  podle  přílohy  č.  13 k tomuto nařízení.

 

     (3)  Nejvyšší přípustné  vážené hladiny  a hodnoty  zrychlení vibrací o kmitočtu nižším než 0,5  Hz jsou uvedeny v příloze č. 14 k tomuto nařízení.

 

 

§ 21

 

Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací

 

     Při  měření a  hodnocení hluku  a vibrací  se postupuje podle normových  metod,  kterými  se  rozumí  metody  obsažené  v české technické normě, jejichž dodržením  se výsledek co do záchytnosti, přesnosti  a reprodukovatelnosti  výsledků považuje  za prokázaný. Při použití  jiné než normové metody  musí být doloženo, že  co do záchytnosti, přesnosti  a reprodukovatelnosti jsou výsledky srovnatelné s výsledky normové metody. Při měření hluku a vibrací se uvádějí nejistoty měření, které musí být uplatněny  při hodnocení naměřených hodnot.

 

§ 22

 

Účinnost

 

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

 

                       

 

Předseda vlády:

 

Ministr zdravotnictví:

 

                            

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

Vysvětlení pojmů, vymezení veličin

 

1.      Slyšitelný XX zvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, XX jehož kmitočet se nachází v pásmu 16 Hz až 20 kHz.

2.      Vysokofrekvenční XX zvuk je slyšitelný XX zvuk s výraznými frekvenčními složkami v XX pásmu kmitočtů vyšších než 8 kHz.

3.      Ultrazvuk XX je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je nad pásmem slyšitelných kmitočtů.

4.      Nízkofrekvenční XX zvuk je slyšitelný zvuk s výraznými frekvenčními složkami v XXpásmu kmitočtů nižších než XX100 Hz, na pracovištích nižších než 50 Hz.

5.      Infrazvuk XX XX  je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je pod pásmem slyšitelných kmitočtů.

6.      Hluk s výraznými tónovými složkami je hluk v jehož třetinooktávovém frekvenčním spektru hladina akustického tlaku  v některé třetině oktávy převyšuje hladinu akustického tlaku v sousedících třetinooktávových pásmech o více než 5 dB. Za tónový zvuk se považuje též hudba a zpěv.

7.      Ustálený hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB.

8.      Proměnný hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB.

9.      Impuls je jednorázový akustický děj, kratší než 0,2 s, převyšující nejméně o 10 dB hluk pozadí.

10.  Impulsní hluk je hluk tvořený jedním impulsem nebo sledem XX impulsů; kdy doba trvání každého impulsu je kratší než XX 0,2 s a impulsy následují po sobě v intervalech delších než 0,01 s.

11.  Vysoce impulsní hluk je tvořen impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem je střelbaXX.z ručních zbraní, kování kovů, tlučení, nastřelování hřebíků, buchary, zarážení pilot, výstředníkové lisy, pneumatická kladiva a sbíječky, nárazy při posunování vagónů nebo podobné zdroje.

12.  Vysokoenergetický impulsní hluk je tvořen impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin a další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost TNT překračuje 25 g a podobné zdroje.

13.  Hladina akustického tlaku Lp se vyjadřuje v dB a je určena vztahem

Lp = 20 log( p/po )   dB

kde

p   je okamžitý akustický tlak v Pa,

po   je referenční akustický tlak v Pa,

po = 2.10-5 Pa .XX

14.  Hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu Lpt je hladina akustického tlaku stanovená v kmitočtovém pásmu o šíři jedné třetiny oktávy.XX

15.  XXŠpičková hladina akustického tlaku Lp peak je nejvyšší okamžitá hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu.

16.  Maximální hladina akustického tlaku  XXLp max je nejvyšší  hladina akustického tlaku XX

17.  Ekvivalentní hladina akustického tlaku XX  Leq,T je určena vztahem

  Leq,T  =  10 log {(1/T) }    dB,

 popřípadě

Leq,T = 10 log (1/T) 100,1 L(t) dt           dB,

kde

p (t)     je okamžitý akustický tlak v XX v Pa,

L(t)      je okamžitá hladina akustického tlaku v dB,

T          je doba, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje.

 

 VYSVĚTLIVKY

a) Doba T použitá pro přímé měření nebo pro výpočet Leq,T se vybírá  tak, aby dávala výsledky, které jsou repre­zentativní pro celou dobu trvání pracovní doby nebo dobu působení hluku.

b) Pro ustálený hluk, jehož hladina se nemění, je L eq,T numericky shodná s hladinou akustického tlaku L p .

18. Expozice XX zvuku ET je určena vztahem

ET =                                             Pa 2 . s

kde

T je doba, na kterou se vztahuje údaj o expozici XX zvuku v s,

       p(t) je okamžitý akustický tlak v Pa.

 

l9. Hladina expozice zvuku L ET je určena vztahem

      L ET = 10.log (ET / E0 )                                            dB

      kde

E 0   je referenční  expozice zvuku v Pa2 . s

E 0 = 4.10-10  Pa2 . s

případně

L ET = L eq,T + 10.log (T/T0 )                                  dB

kde

T je doba v s, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje

T je referenční časový interval 1 s

 

20. Pro vyjádření vlivu na zdraví se při vyjadřování akustického tlaku, expozice hluku a jejich  hladin používá frekvenční vážení filtry A a C dle IEC 651 a G dle ČSN ISO 7196. Použité vážení se musí použít v označení veličiny, např.:

L pA , L pAmax , L pC peak, L Aeq,T , L CE .

 

21. Směnová hladina expozice hluku L EX,8h je dána vztahem

L EX,8h = L Aeq,Te  + 10 log (Te / To ),       dB

kde je

            L Aeq,Te  - ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro dobu Te

                                   T     - efektivní doba trvání pracovního dne, tj. denní doba trvání osobní hlukové expozice pracujícího,

                To             - referenční doba (8 h = 28 800 s).

 

22. Týdenní hladina expozice hluku L EX,w je dána vztahem

L EX,w  = 10 log (1/5)  100,1(LEX,8h)k        dB

kde (L EX,8h )jsou hodnoty L EX,8h  pro každý z m pracovních dnů uvažovaného pracovního týdne.

 

23. Doba dozvuku je doba potřebná k poklesu hladiny akustického tlaku v uzavřeném prostoru o 60 dB po vypnutí zdroje zvuku daného kmitočtu nebo kmitočtového pásma.

 

24. Střední doba dozvuku Tstř, doba dozvuku zprůměrovaná z hodnot v oktávových pásmech od 250 Hz do 4000 Hz nebo v třetinooktávových pásmech od 200 Hz do 5000 Hz.

 

25.  Hlavní pozemní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy.

 

26.  Stará hluková zátěž je stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy na veřejných komunikacích, který v  tomto prostoru existoval k 1.1.2001.

 

27. Nejistota měření je odhad intervalu hodnot přiřazený výsledku měření, o němž se tvrdí, že uvnitř leží správná hodnota.

      

28. Ráz (mechanický ráz) je náhlá změna určující veličiny vibrací, která v soustavě vybudí přechodové vzruchy.

 

29. Otřes je jednorázový děj, při kterém se změní poloha mechanické soustavy v krátkém čase. Otřes je charakterizován náhlou změnou určující veličiny.

 

30. Určující veličina vibrací je veličina, která popisuje vibrace. Pro potřeby hygienického hodnocení vibrací se jako určující veličina používá hladina zrychlení vibrací La a efektivní hodnota zrychlení vibrací ae.

 

31.  Hladina zrychlení vibrací La je určena vztahem

La = 20 log (a/a0)               dB

kde

a    je okamžité zrychlení vibrací v m.s-2

a0    je referenční hladina zrychlení vibrací v m.s.-2

a0 = 10-6 m.s-2.

 

32. Efektivní hodnota zrychlení vibrací ae je určena vztahem

ae             m.s-2

kde

a(t)   je okamžité zrychlení v m.s-2

T   je doba, pro kterou je třeba určit efektivní hodnotu zrychlení v s.

33. Vážená hladina zrychlení vibrací Law je hladina zrychlení vibrací, která odpovídá kmitočtové korekci pro daný způsob a podmínky přenosu a směr vibrací. Vyjadřuje se v dB.

 

 

34. Souhrnná vážená hladina zrychlení je dána vektorovým součtem vážených efektivních hodnot zrychlení ve třech ortogonálních osách.

 

 

35. Vibrace přenášené na ruce jsou vibrace, které se přenášejí z vibrující rukojeti nebo jiného předmětu přidržovaného rukou, zejména na ruce exponované osoby (např. vibrace přenášené na pracující z rukojeti ručního mechanizovaného nářadí, vibrace přenášené z  řídítek nebo volantu).

 

 

36. Celkové vibrace jsou vibrace, které se přenášejí na sedící nebo stojící osobu z vibrujícího sedadla, podlahy nebo plošiny tak, že způsobují vibrace celého organismu. Rozlišují se horizontální nebo vertikální celkové vibrace.

Vibrace přenášené na ležící osobu lze hodnotit jako celkové jen v těch případech, kdy je zabráněno (např. polštářováním) přenosu vibrací kmitočtů vyšších než 20 Hz na páteř a hlavu. V tomto případě se vibrace rovnoběžné s podélnou osou těla posuzují způsobem platným pro vertikální vibrace a vibrace ve směrech kolmých na podélnou osu těla se posuzují způsobem platným pro horizontální vibrace.

Není-li zabráněno přenosu intenzivních vibrací o kmitočtu větším než 20 Hz přímo na páteř a hlavu, posuzují se vibrace pře­nášené na ležící osobu jako vibrace přenášené zvláštním způsobem.

 

37. Vibrace přenášené zvláštním způsobem jsou vibrace, které se nemohou označit ani jako celkové vibrace, ani jako vibrace přenášené na ruce; zařazují se sem zejména vibrace, které způsobují intenzívní kmitání horní části páteře i hlavy (např. působení vibrací přenosných motorových křovinořezů.

 

                                                               „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v pracovním prostředí

                  

 

 Korekce na druh činnosti

Skupina

Druh práce - činnosti

Korekce

(dB)

I.3)

Duševní práce koncepčního charakteru

s převahou tvořivého myšlení

mimořádné nároky2)

běžné nároky 

- 45

- 40

II.3)

Duševní práce velmi náročná a složitá

spojená s velkou zodpovědností,

soustředěním s převahou reprodukčního typu

mimořádné nároky2)

běžné nároky 

- 35

- 30

III.3)

Duševní práce vyžadující značnou

pozornost, soustředěnost,

s možností snadného dorozumění řečí

mimořádné nároky2)

běžné nároky 

- 25

- 20

IV.3)

Duševní práce rutinní povahy s trvalým

sledováním a kontrolou sluchem, práce

vykonávaná na základě dílčích sluchových

informací

mimořádné nároky2)

běžné nároky 

-15

-101)

V.

Fyzická práce náročná na přesnost a

soustředění nebo vyžadující občasné

sledování a kontrolu sluchem

 

- 51)

VI.

Fyzická práce bez nároků na duševní

soustředění, sledování a kontrolu sluchem a

dorozumívání řečí (rozhodující je ochrana

sluchu)

 

01)

 

 

 

1) Je-li hluk  způsoben nevýrobním zařízením  (například větracím,    vyhřívacím  nebo   jiným  technickým  zařízením   staveb)  nebo  proniká-li ze sousedních prostorů, nahrazují se korekce na druh    činnosti korekcí - 15 dB.

2) Za  mimořádné nároky  se například  považuje dorozumívání cizím    jazykem nebo může-li v důsledku selhání  dojít k významné škodě  nebo k poškození zdraví.

3) Pro druh činnosti skupiny I  až IV (duševní práce) lze používat dobu  hodnocení  kratší  než  8  hodin.  Jako doba hodnocení se v tomto případě přednostně volí doba trvání rušivého hluku.

 

   „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku vysokofrekvenčního hluku v úzkých kmitočtových pásmech  o šíři 6 procent

 

 

Střední kmitočet

úzkého pásma fu /kHz/                            

16

17

18

19

20

Základní hladina akustického

tlaku v úzkém pásmu Lueq,8h /dB/      

70

79

87,5

96

105

 

 

 

 

                                                               „Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

Korekce na druh vykonávané činnosti při expozici infrazvuku

a nízkofrekvenčnímu hluku

 

 

 

Druh práce - činnosti

Korekce

/dB/

Fyzická práce bez nároků na duševní soustředění

0

Fyzická práce náročná na přesnost a soustředění,

duševní práce rutinní povahy vyžadující

značnou pozornost a soustředění  

-20

Duševní práce velmi náročná a složitá s převahou

tvořivého myšlení                              

-25

 

                            


„Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot  hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb

 

Druh chráněné místnosti  

Korekce
dB

Nemocniční pokoje

6.00 až 22.00 h

22.00 až 6.00 h

 0

-10

Lékařské vyšetřovny, ordinace

po dobu používání

0

Operační sály

po dobu používání

0

Obytné místnosti, hotelové pokoje

6.00 až 22.00 h

22.00 až 6.00 h

  0+)

-10+)

Přednáškové síně, učebny a ostatní pobytové místnosti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, koncertní síně, kulturní střediska

po dobu používání

+10

Čekárny, vestibuly veřejných úřadoven a
kulturních zařízení, kavárny, restaurace a ostatní pobytové místnosti

po dobu používání

+15

Prodejny, sportovní haly

po dobu používání

+ 20

Pro jiné prostory, v tabulce jmenovitě neuvedené, platí hodnoty pro prostory funkčně obdobné.

Způsob užívání stavby je dán kolaudačním rozhodnutím a uvedené limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti (např. hluk hostů nebo návštěvníků).

Nechráněné místnosti staveb jsou skladovací a komunikační prostory, sociální příslušenství (např. záchody, koupelny, komory) šatny, archivy, haly a vestibuly dopravních staveb.

+) V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z těchto komunikací převažující a v ochranném pásmu drah je přípustná další korekce + 5 dB.

Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se stanoví ze vztahu:

L Aeq, s = L Aeq, T  + 10 . log [(429 + t 1 ) / t 1 ],   

kde

t 1                            je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období 7:00 - 21:00 hod.

L Aeq, T              je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená podle §11 odst.2 .

                                                                Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v  chráněném venkovním prostoru  a v chráněných venkovních prostorech staveb

 

Způsob využití území

Korekce

dB

 

1)

2)

3)

4)

 Chráněné venkovní prostory staveb

 nemocnic a staveb lázní

-5

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor

 nemocnic a  lázní

0

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+10

+20

Poznámka – korekce uvedené v tabulce  se nesčítají

Pro noční dobu se použije další korekce - 10 dB s výjimkou hluku z železniční dráhy, kde se použije korekce - 5 dB.

 

1) Použije se pro hluk z provozoven (např. továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (např. vzduchotechnické systémy, kompresory, chladicí agregáty). Použije se i pro hluk působený vozidly, která se pohybují na neveřejných komunikacích (pozemní doprava a přeprava v areálech závodů, stavenišť apod.). Dále pro hluk stavebních strojů pohybujících se v místě svého nasazení.

2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích.

3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující a v ochranném pásmu drah.

 

4) Použije se pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy. Tato korekce zůstává zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněných venkovních prostorech staveb, a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, výměna kolejového svršku, případně  rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení.

 

Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se stanoví ze vztahu:

      L Aeq, s = L Aeq, T + 10 . log [(126 + t 1 ) / t 1 ],  

kde

t 1                           je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období 7:00 - 21:00 hod.

L Aeq, T              je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená podle §12 odst.2

 

Hladina zvukové expozice L CRE  pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy se stanoví ze vztahů

                    L CRE = 2,0 L CE - 93                                   pro  L CE  > 100 dB

 

                    L CRE = 1,18 L CE - 11                                 pro L CE  < 100 dB

 

 

 

                             


                                                               „Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

      Korekce na stanovení  nejvyšších přípustných hodnot hluku z leteckého provozu

 

 

Způsob využití území

Korekce|  [dB]

Chráněný venkovní prostor

0

Výrobní zóny bez bydlení 1)

+5

 

 

Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB.

 

 

 

1) Zóna  není  způsobilá  pro  bydlení.  V  případě existence nebo    nutnosti  výstavby  ojedinělé stavby   pro  bydlení  musí  být   zajištěna účinná zvukoizolační opatření  tak, aby bylo vyhověno ustanovení § 11 vyhlášky při zachování potřebného větrání.

 

                             


Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

 

Kmitočtová pásma, ve kterých je třeba hodnotit vibrace

s ohledem na jejich působení na člověka

 

 

 

Způsob nebo podmínky přenosu vibrací

Střední kmitočty krajních třetinooktávových

pásem vymezujících sledovanou

kmitočtovou oblast

/Hz/

celkové vibrace                     

0,5 až 80, popř. 1000 1)

vibrace přenášené na ruce2)         

8 až 1000

vibrace přenášené zvláštním způsobem

1 až 1000

celkové vibrace ve stavbách

1 až 80

celkové vertikální vibrace o kmitočtu nižším

 než 0,5 Hz                   

0,1 až 0,4

 

 

 

1) Přenášejí-li  se celkové  vibrace  z  pevných předmětů  s tuhým povrchem  přímo  na  páteř   nebo  hlavu  je  třeba  sledovanou kmitočtovou oblast rozšířit až do 1000 Hz.

 

2) Vibrace přenášené  na nezatížené nohy sedící  nebo ležící osoby se hodnotí stejným způsobem jako vibrace přenášené na ruce.

 

                            


 Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

Směnové základní hladiny zrychlení vibrací Latp v dB a směnové základní efektivní

hodnoty zrychlení vibrací aetp v m.s-2 v třetinooktávových pásmech pro

osmihodinovou pracovní dobu

 

 

Střední kmitočet

třetinooktávového

pásma

/Hz/

Způsob přenosu a směr vibrací

 

celkové

přenášené na ruce

 

vertikální

horizontální

 

 

/dB/

/m.s-2/

/dB/

/m.s-2/

/dB/

/m.s-2/

0,50

116

0,63

107

0,22

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

     -

0,63

116

0,63

107

0,22

0,8

116

0,63

107

0,22

1,00

116

0,63

107

0,22

1,25

115

0,56

107

0,22

1,6

114

0,50

107

0,22

2

113

0,45

107

0,22

2,5

112

0,40

109

0,28

3,15

111

0,36

111

0,36

4

110

0,32

113

0,45

5

110

0,32

115

0,56

6,3

110

0,32

117

0,71

8

110

0,32

119

0,90

123

1,40

10

112

0,40

121

1,12

123

1,40

12,5

114

0,50

123

1,40

123

1,40

16

116

0,63

125

1,80

123

1,40

20

118

0,80

127

2,24

125

1,80

25

120

1,00

129

2,80

127

2,24

31,5

122

1,25

131

3,55

129

2,80

40

124

1,60

133

4,50

131

3,55

50

126

2,00

135

5,60

133

4,50

63

128

2,50

137

7,10

135

5,60

80

130

3,15

139

9,00

137

7,10

100

130

3,15

139

9,00

139

9,00

125

130

3,15

139

9,00

141

11,2

160

130

3,15

139

9,00

143

14,0

200

130

3,15

139

9,00

145

18,0

250

130

3,15

139

9,00

147

22,4

315

130

3,15

139

9,00

149

28,0

400

130

3,15

139

9,00

151

35,5

500

130

3,15

139

9,00

153

45,0

630

130

3,15

139

9,00

155

56,0

800

130

3,15

139

9,00

157

71,0

1000

130

3,15

139

9,00

159

90,0

 

 

Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

 

Základní hladiny zrychlení (efektivní hodnoty zrychlení)

vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb

 

 

Střední kmitočty pásem o šíři 1/3 oktávy

/Hz/

Základní hladiny zrychlení

vibrací

Laz /dB/

Základní efektivní hodnota

zrychlení

aez /m.s-2/

1

71

0,0036

1,25

71

0,0036

1,6

71

0,0036

2

71

0,0036

2,5

71,5

0,0038

3,15

72

0,0040

4

72,5

0,0043

5

73

0,0045

6,3

73,5

0,0048

8

74

0,0050

10

76

0,0063

12,5

78

0,0080

16

80

0,0100

20

82

0,0125

25

84

0,0160

31,5

86

0,0200

40

88

0,0250

50

90

0,0315

63

92

0,0400

80

94

0,0500

 

 

 

 

Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

Korekce na využití místnosti, denní dobu a povahu vibrací

 

 

Druh místnosti

Denní doba

h

Povaha vibrací

   

Přerušované a

nepřerušované

vibrace

Opakující se

otřesy1)

   

Korekce

dB

(1)

dB

(1)

1. Operační sály

den

noc

0

0

1

1

0

0

1

1

2. Pokoje pro pacienty

v sanatoriích

den

noc

0

0

1

1

0

0

1

1

3. Obytné místnosti

den

noc

6

3

2

1,41

24

3

16

1,41

4. Nemocniční pokoje pro

pacienty

den

noc

6

3

2

1,41

24

3

16

1,41

5. Učebny y ostatní místnosti

škol, předškolní zařízení a

školských zařízení

den

noc

6

3

 

2

1,41

24

3

16

1,41

6. Ostatní místnosti staveb

občanského vybavení,

kanceláře

nepřetržitě

12

4

42

128

7.Dílny

nepřetržitě

18

8

42

128

             

 

 

 

1) Maximálně přípustné jsou 1 až 3 výskyty za den.

 

 

 

Příloha č. 12 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

 

Nejvyšší přípustné vážené hodnoty zrychlení vibrací

a otřesů v chráněných vnitřních prostorech staveb

 

Tabulka č. 1

Nejvyšší přípustné vážené hodnoty zrychlení vibrací ve stavbách

 

Typ prostoru          

Nejvyšší přípustná vážená

hladina zrychlení Lawp

/dB/

Největší přípustná vážená

efektivní hodnota zrychlení aewp

/m.s-2/

 

den

noc

den

noc

1. Operační sály   

71

71

0,0036

0,0036

2. Pokoje pro pacienty

    v sanatoriích      

71

71

0,0036

0,0036

3. Obytné místnosti

77

74

0,0072

0,005

4. Nemocniční pokoje

    pro pacienty         

77

74

0,0072

0,005

5. Učebny ve školách a

    ostatní místnosti škol,

     předškolních zařízení

     a školských  zařízení

77

74

0,0072

0,005

6. Ostatní pobytové

     místnosti

83

83

0,0144

0,0144

7. Dílny

89

89

0,0284

0,0284

 

 

Tabulka č. 2

Nejvyšší přípustné vážené hodnoty zrychlení otřesů ve stavbách

 

Typ prostoru          

Nejvyšší přípustná vážená

hladina zrychlení Lawp

/dB/

Největší přípustná vážená

efektivní hodnota zrychlení aewp

/m.s-2/

 

den

noc

den

noc

1. Operační sály   

71

71

0,0036

0,0036

2. Pokoje pro pacienty

    v sanatoriích      

71

71

0,0036

0,0036

3. Obytné místnosti

95

74

0,0056

0,005

4. Nemocniční pokoje

    pro pacienty         

95

74

0,0056

0,005

5. Učebny ve školách a

    ostatní místnosti škol,

     předškolních zařízení

     a školských  zařízení

95

74

0,0056

0,005

6. Ostatní pobytové

     místnosti

113

113

0,45

0,45

7. Dílny

113

113

0,45

0,45

 

Příloha č. 13 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

 

 

Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení vertikálních vibrací Latp a nejvyšší přípustné efektivní hodnoty vibrací aetp o kmitočtu nižším než 0,5 Hz v třetinooktávových pásmech

 

 

 

Střední kmitočet pásma

Hranice velmi nepříjemné nepohody

1/3 oktávy

do 2,00 h

od 2,00 h až 8,00 h

/Hz/

/dB/

/m.s-2/

/dB/

/m.s-2/

0,100

120

1,00

114

0,50

0,125

120

1,00

114

0,50

0,160

120

1,00

114

0,50

0,200

120

1,00

114

0,50

0,250

120

1,00

114

0,50

0,315

120

1,00

114

0,50

0,400

123,5

1,40

117,5

0,75

 

 

 

Příloha č. 14 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

 

 

 

Nejvyšší přípustné vážené hladiny a hodnoty zrychlení

vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz

 

 

Doba denní (směnové) expozice

Lawp

awp

/min/

/dB/

/m.s-2/

do 120

120

1

120 až 480

114

0,5

 

Novinky

Nový metodický návod
20.10.2017 vešel v platnost nový metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. ... »více
26. 10. 2017

Účast na 95. akustickém semináři
Aktivně jsme se zúčastnili 95. akustického semináře v Horní Cerekvi. ... »více
26. 10. 2017

Článek v časopise Hygiena
Korekce na odraz zvuku od fasád budov s chráněným venkovním prostorem staveb ... »více
10. 11. 2016

Účast na 25. GIS ESRI konferenci
Aktivně jsme se zúčastnili 25. GIS ESRI konference ... »více
10. 11. 2016

»Zobrazit všechny aktuality
 
Národní referenční laboratoř pro komunální hluk
Jana a Jos. Kovářů 1412, 562 06 Ústí nad Orlicí, tel.: 465 352 019